Koncepce péče o památkový fond Královéhradeckého kraje

16. 10. 2018 Autor: PhDr. Pavel Mertlík

Dokument schválený Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č. ZK/12/814/2010 ze dne 25. března 2010

Návrh koncepce péče o památkový fond v Královéhradeckém kraji

Koncepce péče o památkový fond Královéhradeckého kraje

 

schválená Zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č. ZK/12/814/2010 ze dne 25. března 2010

 

Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základní práv a svobod

Čl. 11, odst. 3

 

Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem.

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základní práv a svobod

Čl. 35, odst. 3

 

Ochrana hmotného kulturního dědictví a jeho přiměřené užívání je veřejným zájmem. Smysl a cíle péče o kulturní dědictví jsou definovány mezinárodními úmluvami a právními předpisy České republiky. Péče o kulturní dědictví je i jedním z úkolů územních samosprávných celků.

 

Cílem koncepce Péče o památkový fond Královéhradeckého kraje je zhodnocení stavu památkového fondu kraje a výsledky péče o něj. Následně je navržena řada opatření, která mají vést k dalšímu vývoji celého oboru památkové péče na území kraje. Pojem kulturní dědictví se v tomto materiálu vztahuje především k nemovitým kulturním památkám. Problematika movitého kulturního dědictví si vyžádá samostatnou koncepci.

 

Jedním z prvních kroků bylo seznámit se s podobnými koncepčními materiály ostatních krajů. Veřejně přístupné jsou koncepční materiály k památkové péči těchto krajů: Pardubického, Jihomoravského, Plzeňského a Olomouckého (zde zahrnuta i kultura). Jejich úroveň je různá, a to formou, obsahem i rozsahem. Hned úvodem je třeba přiznat, že pro následující materiál nebyly příliš inspirativní.

 

Návrh koncepce pro Královéhradecký kraj má analytickou a návrhovou část.

 

I.

Analytická část

Cílem této části je:

 

Zhodnotit stav kulturních památek v kraji.

Zhodnotit výkon státní památkové péče na krajském úřadě a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a úlohu územních samosprávných celků v rámci jejich samostatné působnosti.

Zhodnotit spolupráci s Národním památkovým ústavem a dalšími partnery.

Provést analýzu účinnosti státních a krajských dotačních programů.

Zhodnotit intervenční možnosti kraje a funkčnost uplatňovaných prostředků k naplňování vytčených cílů.

 

II.

Návrhová část

Cílem této části je:

 

Definovat základní cíle a prostředky k jejich dosažení.

Vymezit okruh specifických problémů.

Stanovit měřitelná kritéria hodnocení.

 

 

I.1.

stav kulturních památek v kraji

 

základní statistický přehled

 

v  42 500  nemovitých kulturních památek v ČR,

v   3 300 nemovitých kulturních památek v Královéhradeckém kraji

v  113 památkových rezervací v ČR

v  7 v Královéhradeckém kraji

v  471 památkových zón v ČR

v  34 v Královéhradeckém kraji

v  193 národních kulturních památek v ČR

v  18 v Královéhradeckém kraji

v  12 památek na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO

v  1 památka na indikativním seznamu pro budoucí zápis do seznamu

v   téměř polovina památek je ve vlastnictví fyzických a právnických osob,

             čtvrtina ve vlastnictví obcí, asi 15% patří církvím, na stát připadá už jen 10%

 

Městské památkové rezervace (MPR),  Vesnické památkové rezervace (VPR), Památkové rezervace (PR), Městské památkové zóny (MPZ), Vesnické památkové zóny (VPZ), Krajinná památková zóna (KPZ) a Národní kulturní památky (NKP) v Královéhradeckém kraji

 

              MPR

             1/ Hradec Králové

             2/ Jičín

             3/ Josefov

             4/ Nové Město nad Metují

 

             VPR

             5/ Křinice u Broumova                                             (prohlášené roku 1995)

             6/ Vesec u Sobotky

 

              PR

             7/ Památková rezervace (PR) Kuks s přilehlým komplexem bývalého

                  hospitálu a souborem plastik v Betlémě

 

              MPZ

             1/  Broumov                                                             (prohlášené roku 1990)

             2/  Dvůr Králové nad Labem

             3/  Hostinné

             4/  Hradec Králové

             5/  Jaroměř

             6/  Náchod

             7/  Nový Bydžov

             8/  Opočno

             9/  Police nad Metují

           10/  Sobotka

           11/  Trutnov

           12/  Vrchlabí

           13/  Železnice

            -------------------------

            14/  Dobruška                                                           (prohlášené roku 2003)

            15/  Pecka

            16/  Pilníkov

            17/  Rokytnice v Orlických horách

            18/  Rychnov nad Kněžnou

            19/  Stárkov

            20/  Žacléř

            ------------------------------------

 

            VPZ

            21/ Karlov u Roškopova                                           (prohlášené roku 1995)

            22/ Nové Smrkovice

            23/ Studeňany

            24/ Dolní Vernéřovice (Jívka)                                   (prohlášené roku 2004)

            25/ Chotěborky (Vilantice)

            26/ Libeň (Měník)

            27/ Modrý Důl (Pec pod Sněžkou)

            28/ Radvanice

            29/ Skalka (Česká Metuje)

            30/ Šímovy Chalupy (Malá Úpa)

            31/ Štidla (Střevač)

            32/ Velké Tippeltovy Boudy (Pec pod Sněžkou)

            33/ Vysočany (Nový Bydžov)

             ---------------------------------------------------

            KPZ

            34/ Krajinná památková zóna Bojiště bitvy u Hradce Králové (prohlášená roku 1996)

 

 

          Národní kulturní památky (NKP)

 

          1/ Zámek Hrádek u Nechanic

          2/ Zámek Náchod

          3/ Betlém v Novém lese u Kuksu

          4/ Kaple Zjevení Páně ve Smiřicích

          5/ Muzeum v Hradci Králové

          6/ Klášter v Broumově

          7/ Pevnostní systém Dobrošov

          8/ Zámek Opočno

          9/ Hospital Kuks

          10/ Babiččino údolí v Ratibořicích

          11/ Zámek Nové Město nad Metují

          12/ Zámek Humprecht

          13/ Hrad Kost

          14/ Hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově

          15/ Dům čp. 92 Dřevěnka v Úpici

          16/ Vodní elektrárna – přehrada Les Království v Bílé Třemešné

 

           movité NKP

 

          17/ Třebechovický betlém

          18/  Soubor barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla, titulní obraz 

                 hlavního oltáře od Petra Brandla z roku 1727, umístěný v kapli Zjevení Páně ve

                 Smiřicích

  

 

 

Ochranná pásma Královéhradeckého kraje (29)

 

OP rezervací (5)                                                       OP zón (1)

 

Hradec Králové                                                         Studeňany

Jičín

Josefov

Kuks

Nové Město nad Metují        

 

 

OP zámků (13)                                                         OP hradů (4)                        

Babiččino údolí (Ratibořice)                                     Kost                          

Častolovice                                                                Pecka                                                

Doudleby nad Orlicí                                                 Veliš, zámek Vokšice, kostel ve Veliši

Hrádek u Nechanic                                                                          

Humprecht                                                                           

Karlova koruna (Chlumec nad Cidlinou)                 

Kopidlno

Kostelec nad Orlicí

Náchod

Opočno

Rychnov nad Kněžnou

Skalka v Podbřezí

Smiřice

 

OP ostatních památek (6)                                       OP archeologických památek (1)

dům čp. 11, Brtev                                                     hradiště Prachov

dům čp. 36, Studenec

dům čp. 99, Vestřev

historické jádro města Nechanice

nemovité památky města Rychnov n. Kn.

 

Přehled nemovitých kulturních památek v majetku  Královéhradeckého kraje                                                  

 

A. školská zařízení

 

Hradec Králové

1) Gymnázium J.K. Tyla, Tylovo nábřeží č.p. 682,

Rejstř. číslo památky: 42132/6-540

2) Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Dlouhá č.p. 190,

Rejstř. číslo památky: 32595/6-4906

 

Hlušice

3) Střední odborné učiliště, č.p. 1,  (domov mládeže - zámek plus park)

Rejstř. číslo památky: 28266/6-602  

 

Nový Bydžov

4) Střední odborná škola, Jungmannova č.p. 1544, (domov mládeže - býv. Okresní dům)

Rejstř. číslo památky: 12888/6-5721

 

Jaroměř

5) Střední škola řemeslná, Studničkova č.p. 260,

Rejstř. číslo památky: 15720/6-4666

6) Gymnázium a Střední odborná škola, Lužická č.p. 423,

Rejstř. číslo památky: 24789/6-4664

 

Nové Město n. Met.

7) Střední škola, Husovo nám. č.p. 1218,

Rejstř. číslo památky:  36594/6-5083

 

Jičín

8) Masarykova obchodní akademie, 17. listopadu č.p. 220,

Rejstř. číslo památky: 10486/6-5533

9) Lepařovo gymnázium, Jiráskova ul. 30,

Rejstř. číslo památky: 11410/6 - 5953

 

Kopidlno

10) Střední škola zahradnická, SOU a OU, Hilmarovo nám. 1, (celý areál zámku)

Rejstř. číslo památky: 21297/6-1217 

 

Trutnov

11) Střední průmyslová škola, Školní č.p. 101,

Rejstř. číslo památky: 14289/6-5319

12) Střední průmyslová škola, Dolní Staré Město, Horská č.p. 59,

Restř. číslo památky: 13884/6-5338

13) Gymnázium, Jiráskovo nám.  č.p. 325,

Rejstř. číslo památky: 14971/6-5328

14) Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Procházkova č.p. 303,

Rejstř. číslo památky: 14257/6-5326

 

15) Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola, Bulharská č.p. 52, (domov mládeže a školní jídelna)

Restř. číslo památky: 31315/6-5278

16) Střední průmyslová škola, nábřeží J. Wolkera č.p. 132 - 133,

Rejstř. číslo památky: 26431/6-3499

 

B. Muzea a galerie

 

Hradec Králové

17) Galerie moderního umění, Velké náměstí 139 - 140

Rejstř. číslo památky 37396/6-4522

Vamberk

18) Muzeum krajky Vamberk, dům č.p. 88

Rejstř. číslo památky 101243

 

C. Domovy důchodců a ústavy sociální péče

 

Teplice nad Metují

19) Domov důchodců, A. Jiráska 44, (dolní zámek)

Rejstř. číslo památky 17710/6 – 1905  

Skřivany

20) Domov sociálních služeb, Tovární 1 (zámek)

Rejstř. číslo památky 46918/6-694

 

D. Objekty v přímé správě kraje (krajského úřadu)

 

Opočno

21) Ústav sociální péče pro dospělé, Kupkovo náměstí 132

Rejstř. číslo památky 32171/6-2354

Hradec Králové

22) Bývalý ústav hluchoněmých, Pospíšilova tř. 365

Rejstř. číslo památky 45636/6-4540

Rozlohou 4 758 km2 zaujímá Královéhradecký kraj 6 % rozlohy České republiky a řadí se na 9. místo v pořadí krajů. Počet nemovitých kulturních památek v Královéhradeckém kraji představuje téměř 8% všech nemovitých kulturních památek v republice.

Druhová skladba kulturních památek je srovnatelná se situací v ostatních krajích. Zahrnuje památky od archeologických nalezišť až po stavby z první poloviny 20. století. Zastoupeny jsou všechny stavební slohy. Mezi sakrálními památkami je poměrně malý počet klášterních areálů. Památky lidové architektury jsou většinou rozptýlené především v podhorských oblastech kraje. Z hlediska záchrany některých ohrožených solitérů nebo jiných objektů umístěných v nevhodném prostředí může sehrát významnou roli budovaný Podorlický skanzen v Krňovicích. Technické stavby a zařízení zatím netvoří významnější segment ve druhové skladbě památek. Navíc staré průmyslové objekty pomalu mizí – jedná se především o tovární haly zrušených textilních závodů. Naopak byly zachráněny drobné památky na dolování uhlí pod Jestřebími horami. Jeden z bývalých uhelných dolů v Žacléři bude zřejmě zachráněn pro cestovní ruch. Zvláštní postavení v péči o technické památky přísluší Železničnímu muzeu v Jaroměři. Významnou skupinu tvoří památky fortifikačního stavitelství - pevností z 18. století a pohraniční opevnění z 30. let 20. století. K nim patří i drobné památky na válku prusko-rakouskou roku 1866.

Stav památkového fondu na území Královéhradeckého kraje je možné posuzovat z několika pohledů. Jedním z měřítek může být způsob obnovy kulturních památek, míra jejich autenticity a zachovalosti materiálové původnosti, rozsah používání vhodných nebo naopak nevhodným materiálů a postupů. Každá doba zanechala na stavu mnohých památek svou stopu a každá doba se potýká s jinými problémy. Velmi zjednodušeně lze říci, že v 90. letech 20. století bylo problematické užívání tehdy módních střešních krytin (například asfaltové šindele aj.). V současnosti představuje velký problém snaha nahrazovat dřevěná okna okny plastovými, nikoliv snad přímo u kulturních památek, ale u běžných staveb v památkových rezervacích a zónách. Nyní představuje nový problém vládní program Zelená úsporám zaměřený na zateplování budov – může vést ke střetu dvou veřejných zájmů.

 

Vyrovnat se s těmito trendy je jedním z aktuálních úkolů orgánů státní památkové péče. Jestliže platí, že míra původnosti a autenticity památkového fondu České republiky je vyšší než v okolních zemích, pak k tomuto stavu přispívá i památkový fond Královéhradeckého kraje.

 

Dalším z měřítek je počet ohrožených památek. V roce 2001 vydal tehdejší Státní ústav památkové péče v Praze Seznam nejohroženějších a nevyužívaných nemovitých památek v České republice. Na území Královéhradeckého kraje evidoval celkem 86 staveb a objektů. V porovnání s celkovým počtem památek to nebylo příliš vysoké číslo. V roce 2009 udává aktuální seznam Národního památkového ústavu pouze 32 nejohroženějších památek. Svědčí to o zlepšení stavu. Téměř polovina objektů byla skutečně opravena. Některé jsou ovšem pouze ze seznamu vyjmuté, aniž by se na jejich stavu cokoliv zlepšilo. Jiné neměly být na původní seznam vůbec zařazené. Mnozí z vlastníků ohrožených památek jsou fyzické a právnické osoby, územně samosprávné celky spíše výjimečně. K záchraně většiny uvedených památek postačí finanční pomoc v rámci dotačních programů MK ČR, případně kraje. Rozhodující je ovšem postoj vlastníků. V případě sakrálních památek není problém pouze v nedostatku prostředků jejich vlastníka, ale také v jejich náhradním využití. Některé kostely přecházejí do majetku obcí, fary pak zpravidla do majetku dalších osob.

 

Současný seznam nejohroženějších památek, který bude třeba dále aktualizovat:

 

 

Číslo rejstříku

Název okresu

Sídelní útvar

Část obce

čp.

Památka

Ulice,nám./umístění

40666 / 6-585

Hradec Králové

Barchov

Barchov

čp.1

Zámek

SV okraj obce

100041

Hradec Králové

Boharyně

Boharyně

čp.1

vodní mlýn - areál (mlýn, sušárna obilí a čekanky, stodola, náhon)

V okraj obce

32716 / 6-599

Hradec Králové

Dolní Přím

Dolní Přím

čp.1

Zámek

 

18278 / 6-619

Hradec Králové

Hrádek

Hrádek

čp.66

Zámek

 

37439 / 6-700

Hradec Králové

Smiřice

Smiřice

čp.1

Zámek

 

12426 / 6-5621

Jičín

Cerekvice nad Bystřicí

Cerekvice nad Bystřicí

 

kaple sv. Vavřince, částečná zřícenina

v lese na kopci V směrem od obce, les Lysice

10184 / 6-5798

Jičín

Dolany

Dolany

 

kostel sv. Matouše

 

15040 / 6-1204

Jičín

Jičíněves

Jičíněves

čp.1

Zámek

 

12358 / 6-5582

Jičín

Konecchlumí

Konecchlumí

 

tvrz – sýpka

 

26860 / 6-1219

Jičín

Kopidlno

Kopidlno

čp.38

venkovská usedlost

Jičínská

100238

Jičín

Kostelec

Kostelec

 

sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého

u hl. komunikace

38994 / 6-1226

Jičín

Lázně Bělohrad

Lázně Bělohrad

čp.1

Zámek

T. G. Masaryka čp. 1, 2, 5, Barákova čp.3

14217 / 6-1294

Jičín

Nová Paka

Nová Paka

 

křížová cesta

*ZSJ 10512,10518

37097 / 6-1307

Jičín

Ostružno

Ostružno

 

kaple Nejsvětější Trojice/Andělů strážců

J od vsi

10330 / 6-5682

Jičín

Samšina

Samšina

čp.1

Fara

 

44963 / 6-1378

Jičín

Soběraz

Soběraz

čp.46

zájezdní hostinec

 

13840 / 6-5343

Jičín

Sobotka

Sobotka

čp.117

venkovský dům

Novoměstská

33948 / 6-5344

Jičín

Sobotka

Sobotka

čp.129

venkovský dům

nám. Míru

101510

Jičín

Sobotka

Sobotka

čp.192

venkovský dům

Turnovská

19806 / 6-1107

Jičín

Soudná

Soudná

čp.5

venkovský dům

 

24266 / 6-1400

Jičín

Stav

Stav

 

socha sv. Jana Nepomuckého

ve stráni proti domu čp. 15

27501 / 6-5381

Jičín

Studeňany

Studeňany

čp.43

venkovská usedlost

 

32671 / 6-5383

Jičín

Studeňany

Studeňany

čp.45

venkovský dům

 

25514 / 6-4931

Jičín

Tužín

Tužín

čp.36

vodní mlýn

střed osady, u potoka a hlavní silnice

18854 / 6-1330

Jičín

Vokšice

Vokšice

čp.1

Zámek

 

27578 / 6-1676

Náchod

Josefov

Josefov

čp.4

nemocnice vojenská

B. Němcové

21099 / 6-2214

Rychnov n.Kn.

Bartošovice v Orlických horách

Bartošovice v Orlických horách

 

kostel sv. Maří Magdalény

 

35484 / 6-2284

Rychnov n.Kn.

Bělá

Bělá

 

kostel sv. Jana Nepomuckého

 

47303 / 6-2394

Rychnov n.Kn.

Potštejn

Potštejn

 

kostel sv. Marka

V Koutech

33195 / 6-2408

Rychnov n.Kn.

Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

 

kostel Nejsvětější Trojice

 

34580 / 6-2407

Rychnov n.Kn.

Rokytnice v Orlických horách

Rokytnice v Orlických horách

čp.1

Zámek

nám.

 

 

 

Větší problém představují nevyužívané objekty, které jsou zároveň evidované jako „brownfields“. Například v Jaroměři – Josefově to jsou rozsáhlé objekty bývalé nemocnice a dělostřeleckých kasáren, v Jičíně bývalá jezuitská kolej. (Vyhledávací studie pro lokalizaci brownfields na území Královéhradeckého kraje, zpracovatel Atelier T- plan, 2006 – 2007.) V rámci připravovaných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje jsou navrženy čtyři lokality zvláštní pozornosti – MPR Jičín, MPR Josefov, MPZ Broumov a PR Kuks. Řešení problémů v těchto lokalitách přesahuje běžné rozpočtové možnosti obce, města a státu. Částečným východiskem je Integrovaný operační program – žádosti byly podány pro revitalizaci hospitálu Kuksu (včetně Braunova betléma) a kláštera v Broumově. MPR Josefov je zároveň evidována jako území s vysokou koncentrací sociálně vyloučených obyvatel (tzv. ghetto). To snižuje motivaci vlastníků památek k jejich obnově. Dokládá to i nízký počet žádostí o dotace z dotačních programů kraje.

 

Část nejvýznamnějších památek je ve správě Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Jaroměři - Josefově (dále jen NPÚ ÚOP Josefov). Prakticky každý objekt vyžaduje větší či menší stavební zásah. Také se každoročně provádějí.

 

V roce 2005 zpracovalo tehdejší ÚOP NPÚ v Pardubicích Návrh koncepce využití objektů ve své správě. Týká se těchto objektů na území Královéhradeckého kraje:

 

Státní zámek Náchod – NKP

Státní zámek Ratibořice  - NKP

Státní zámek Hrádek - NKP

Hospitál Kuks – NKP

Státní hrad Vízmburk – KP

Státní zámek Opočno – NKP

 

Oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu uvedený materiál připomínkovalo. Lze ho hodnotit jako potřebný, náležitě fundovaný a v návrhové části střízlivý. Realizace záměrů si ovšem vyžádá stovky miliónů korun.

 

Stav památek památkového fondu na území kraje lze posuzovat také podle přístupnosti veřejnosti a jeho využitelnosti pro cestovní ruch. Z tohoto pohledu mají velký význam hrady a zámky. Nacházejí se v majetku nebo správě NPÚ, obcí, měst a dalších osob. Běžně přístupné jsou také objekty, ve kterých sídlí školy, muzea, galerie, knihovny a jiné kulturní instituce. Významnou skupinu památek představují obytné domy, které poskytují kvalitní bydlení leckdy ve velmi zajímavých interiérech. Lze konstatovat, že poměrně velká část památek kraje je přístupná veřejnosti.

 

Nabízí se i srovnání s jinými kraji republiky. K tomu slouží veřejně přístupné zdroje (sdělovací prostředky, internet a další), porady na Ministerstvu kultury, zasedání Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR, individuální konzultace s pracovníky jednotlivých krajských úřadů. Lze proto konstatovat, že stav památkového fondu v Královéhradeckém kraji a péče o něj jsou plně srovnatelné se situací v jiných krajích.

 

Za určitý „nedostatek“ oproti jiným krajům lze považovat absenci památky zapsané na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ministerstvo kultury alespoň vede na indikativním seznamu kandidátů pro zápis Národní kulturní památku Betlém v Novém lese u Kuksu. V roce 2007 zpracoval Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okresní zahradnictví , v.v.i. v Průhonicích Kulturně historickou analýzu oblasti Kuks a Betlém v rámci původního nadačního panství Choustníkovo Hradiště, a to jako jednu z etap mezinárodního projektu Vývoj koncepcí a nástrojů pro záchranu národně cenných kulturních krajin na příkladu světového dědictví UNESCO. Je to jeden z podmiňujících dokumentů pro případnou kandidaturu Betléma na zápis do seznamu UNESCO. Zároveň se ukazuje, že větší naději na úspěšnou kandidaturu by Betlém měl jako součást většího celku, to je původně barokní krajiny, ve které se nachází. I proto se zvažuje možnost prohlášení tohoto území za památkovou zónu.

 

Shrnutí:

Skladbu, počet a fyzický stav kulturních památek v Královéhradeckém kraji a jejich využití lze považovat za srovnatelné s celostátním průměrem. Za skutečně problematický až varovný lze považovat stav MPR Josefov.

 

Závěr:

Bude vhodně cíleně pracovat s vlastníky ohrožených a nevyužívaných památek v kraji, a to prostřednictvím ORP a NPÚ.

 

I.2.

Státní památková péče na krajském úřadě a obecních úřadech obcí s rozšířenou působností.

 

I.2.1.

Státní památkovou péči v rámci přenesené a samostatné působnosti Krajského úřadu Královéhradeckého kraje vykonává odbor regionálního rozvoje, cestovního ruchu a kultury, oddělení kultury a památkové péče (dále jen oddělení KP).

 

Přenesená působnost krajského úřadu dle organizačního řádu

·          podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích přezkoumává rozhodnutí vydaná obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve správním řízení, pokud není zákonem tato působnost svěřena zvláštnímu orgánu nebo zákon nestanoví jinak

·          metodicky řídí výkon státní památkové péče v kraji

·          dozírá v rozsahu své působnosti na dodržování zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a přepisů vydaných pro jeho provedení, ukládá pokuty právnickým a fyzickým osobám

·          vyjadřuje se k návrhům na prohlášení věci za kulturní památku a národní kulturní památku, vyžaduje od vlastníků údaje o těchto věcech, umožnění prohlídky a pořízení dokumentace

·          vyjadřuje se k návrhům na zrušení prohlášení věci za kulturní památku a k návrhům na prohlášení území za památkovou zónu

·          vede seznam kulturních památek na území kraje

·          vydává závazná stanoviska k obnově národních kulturních památek

·          vykonává dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče

·          vydává rozhodnutí o opatřeních, která je povinen učinit vlastník národní kulturní památky, pokud neplní povinnosti dané mu zákonem o státní památkové péči

·          rozhoduje o podmínkách nebo zákazu činností fyzické nebo právnické osoby, které ohrožuji národní kulturní památku, a působí nebo by mohly způsobit nepříznivé změny jejího stavu nebo jejího prostředí

·          vydává souhlas s trvalým přemístěním nemovité kulturní památky, národní kulturní památky a movité kulturní památky z veřejně přístupného místa

·          rozhoduje o podmínkách přenechání kulturní památky k dočasnému užívání pro účely vědeckého výzkumu nebo účely výstavní

·          zprostředkovává finanční příspěvek Ministerstva kultury ČR na obnovu kulturní památky

·          pořizuje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo mohou odůvodněně vyskytovat archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví 1 a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb.

·          rozhoduje o povinnostech vlastníka nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž mohou být provedeny

·          poskytuje odměnu nálezci archeologického nálezu a náhradu nutných nákladů, které vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem

·          rozhoduje o výši náhrady za majetkovou újmu, která vznikne vlastníku nemovitosti prováděním archeologického výzkumu nebo opatřeními na ochranu archeologického nálezu

·          uplatňuje stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka a ve vztahu k tomuto území uplatňuje stanovisko k vymezení zastavěného území

·          pořizuje plán ochrany památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí, ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče

 

Tato činnost se vedle speciálních zákonů řídí těmito předpisy:

 

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích 

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě

Zákon č. 200/1992 Sb., o přestupcích 

 

Speciální zákonné normy a koncepční materiály:

 

Zákon č. 20/1987. Sb., o státní památkové péči (dále památkový zákon)

Vyhláška č. 66/1988 Sb., k provedení zákona o státní památkové péči

Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů

Vyhláška č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy

Vyhláška č.170/2008 Sb., kterou se stanoví náležitosti a obsah plánu ochrany památkových rezervací

 

Dokument Ministerstva kultury z roku 1998 Koncepce účinnější péče o památkový fond v České republice do roku 2005 zatím nebyl nahrazen obdobným materiálem. Bylo by to i obtížné, protože od roku 2000 se památkový zákon dočkal patnácti úprav. Od roku 2007 je připravován zákon nový, poslední návrh věcného záměru zákona byl dokončen v polovině roku 2008. V rámci připomínkovacího řízení se obdrželo Ministerstvo kultury celkem 925 připomínek. Dokládá to složitost problematiky a obtížnost hledání všeobecné shody. Ministerstvo kultury zároveň vyhlásilo výzvu ke spolupráci na tvorbě nové koncepci památkové péče a následně zveřejnilo Katalog podnětů ke koncepci státní památkové péče a k novému památkovému zákonu z roku 2007.

 

Součástí českého právního řádu je řada mezinárodních úmluv, a to zejména:

Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví

Úmluva o ochraně architektonického dědictví Evropy

Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy

 

Uplatňování památkového zákona v praxi je ovlivňováno metodickými materiály Národního památkového ústavu, soudní judikaturou, rozhodnutími Ministerstva kultury v rámci odvolacích řízení a kontrolními nálezy Památkové inspekce Ministerstva kultury. Výkon státní památkové péče obecních úřadů obcí s rozšířenou působností pak může v rámci kontrolní činnosti usměrňovat krajský úřad.

 

Památková inspekce je specializovaným kontrolním orgánem Ministerstva kultury v oboru státní památkové péče. Hlavním posláním památkové inspekce je vykonávat ústřední dozor nad dodržováním tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení. Památková inspekce kontroluje činnost krajského úřadu pravidelně jednou za dva roky. Zatím neuložila žádné nápravné opatření.

 

Památková inspekce zveřejnila materiál Vyhodnocení kontrolních závěrů kontrol za období 2006 – 2007. Zpráva obsahuje tyto závěry (vybrané citace z textu):

Kontrolní období, týkající se let 2006-2007, je charakterizováno obdobně jako předchozí stabilizací výkonu státní památkové péče na krajských úřadech. Celková úroveň výkonu státní správy na úseku památkové péče, vykonávaná krajskými úřady, se tak stala vyrovnanější oproti předchozím obdobím. Obecně nízká však zůstává vyhledávací a sankční činnost, jakož i četnost opatření proti nečinnosti úřadů obcí s rozšířenou působností. Až na výjimky je na dobré úrovni výkon agendy 2. stupně krajskými úřady. Přes různorodé, převážně dílčí nedostatky lze považovat za vyhovující kontrolní činnost krajských úřadů vůči úřadům obcí s rozšířenou působností co do kontroly spisového materiálu, méně již ve vztahu k častým případům nečinnosti kontrolovaných orgánů.

Specifikem pro výkon státní správy na úseku památkové péče na krajských úřadech zůstává:

 

Interdisciplinární charakter zpracovávané agendy, která vyžaduje neobyčejně rozsáhlé znalosti z různých oborů. Jde nejen o aplikaci hmotněprávních a procesních předpisů v řízeních vedených jak v prvním, tak v druhém stupni na odpovídající úrovni, ale též o znalost věcné problematiky památkové péče, která je vzhledem k rozmanitosti památkového fondu v České republice neobyčejně široká. Nezbytné jsou určité znalosti historických konstrukcí a poměrně rozsáhlých znalostí z oboru dějin umění, zejména architektury, a schopnost pracovat s výsledky stavebně historických a dalších průzkumů. Vzhledem k převažující agendě týkající se památkově chráněných staveb je nutná orientace v problematice územního plánování a stavebního řádu. Kromě toho jsou potřebná schopnost práce s projektovou dokumentací a znalosti týkající se vlastního provádění staveb a stavebních technik, atd. Zatímco na úrovni příslušného pracoviště krajského úřadu jsou alespoň základní předpoklady, aby mohly být tyto náročné požadavky naplňovány, v celé řadě úřadů obcí s rozšířenou působností je splnění obdobných nároků, vyplývajících z jejich působnosti, jen velmi těžko dosažitelné.

Na základě kontrolních zjištění lze, podobně jako v předchozích etapách kontroly, konstatovat stabilizovanou úroveň výkonu státní správy na úseku památkové péče krajskými úřady v přenesené působnosti. Přetrvávající nedostatky jsou zejména v nedostatečné vyhledávací a sankční činnosti. V potřebné míře nejsou využívána opatření proti nečinnosti.

 Za trvalý je třeba označit problém související s nápravou zjištěných nedostatků pro případ, kdy bylo orgánem památkové péče vydáno správní rozhodnutí v rozporu se zákonem. V podstatě jedinou možností je iniciování mimořádných opravných prostředků, zejména přezkoumání těchto rozhodnutí, ovšem takový postup je determinován krátkou prekluzívní lhůtou pro přezkoumání rozhodnutí podle nového správního řádu.

Zdroj: webové stránky Ministerstva kultury

Na aplikaci památkového zákona mají velký vliv nový správní řád a hlavně nový stavební zákon, účinný od 1. 1. 2007.

 

Měně viditelná, avšak významná svým praktickým dopadem je nová, značně rozsáhlá agenda týkající se územně plánovací dokumentace pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka. Oddělení v ní uplatňuje svá stanoviska z hlediska památkové péče.

 

Oddělení KP vede a každoročně aktualizuje samostatný soupis ohrožených památek, který je součástí havarijního plánu Královéhradeckého kraje. Jedná se o památky ohrožené přírodními katastrofami, technickými haváriemi apod.

 

Oddělení KP zahájilo faktickou činnost 1.5.2001 (tehdy jako samostatný odbor), současného personálního stavu dosáhlo 1.1.2003. Dnes oddělení KP patří k nejstabilnějším útvarům nejen v rámci krajského úřadu, ale i mezi ostatními krajskými úřady. Následující tabulka ovšem také dokládá, že personální obsazení oddělení patří početně mezi nejslabší mezi ostatními kraji. Jeho administrativní kapacita je dlouhodobě zcela vyčerpána.

Kraje ČR - počet pracovníků památkové péče na jednotlivých KÚ

Název kraje

Počet pracovníků památkové péče

Středočeský

                      5  (+ 2 právníci)

Ústecký

3

Liberecký

3

Královéhradecký

3

Pardubický

4

Jihočeský

6

Plzeňský

5

Karlovarský

4

Moravskoslezský

4

Zlínský

4

Olomoucký

4

Jihomoravský

4

Kraj Vysočina

3

Celkem

                      52 (+ 2 právníci)

 

 

I.2.2.

Státní památkové na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností (dále ORP)

Základní přehled o struktuře ORP

 

 

Obec / adresa

 

Zařazení ve struktuře úřadu

Území, na nichž uplatňuje zájem státní památková péče

MěÚ Broumov

tř. Masarykova 239

550 14 Broumov

Odbor výstavby

MPR

---

VPR

Křinice u Broumova

KPR

---

MPZ

Broumov

VPZ

---

KPZ

---

OP

---

MěÚ Dobruška

Náměstí F. L. Věka 11

518 11 Dobruška

Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Opočno

Dobruška

VPZ

---

KPZ

---

OP

Zámku Skalka v Podbřezí

Zámku Opočno

MěÚ Dvůr Králové n. L.

Náměstí T. G. Masaryka 38

544 17 Dvůr Králové nad Labem

Odbor kultury, tělovýchovy a vnějších vztahů

MPR

---

VPR

---

KPR

Kuks s přilehlým komplexem bývalého hospitalu a souborem plastik v Betlémě

MPZ

Dvůr Králové nad Labem

VPZ

---

KPZ

---

OP

Památkové rezervace Kuks – Betlém

MěÚ Hořice

Náměstí Jiřího z Poděbrad 342

508 01 Hořice

Odbor školství a kultury

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

---

VPZ

Nové Smrkovice

KPZ

---

OP

---

Magistrát města H. Králové

Ulrichovo náměstí 810

502 10 Hradec Králové

Odbor památkové péče

MPR

Hradec Králové

VPR

---

KPR

---

MPZ

Hradec Králové

VPZ

---

KPZ

Bojiště bitvy u Hradce Králové

OP

 

Zámeckého areálu ve Smiřicích

Zámku  Karlova koruna a souboru dalších nemovitých kulturních památek v historickém jádru města Chlumce nad Cidlinou

MPR Hradec Králové

Souboru nemovitých kulturních památek v historickém jádru města Nechanic

Zámku Hrádek u Nechanic

MěÚ Jaroměř

Náměstí ČSA 16

551 33 Jaroměř

Odbor výstavby

MPR

Josefov

VPR

---

KPR

---

MPZ

Jaroměř

VPZ

---

KPZ

---

OP

Městské památkové rezervace Josefov

MěÚ Jičín

Žižkovo náměstí 18

506 01 Jičín

Oddělení státní památkové péče

MPR

Jičín

VPR

Vesec u Sobotky

KPR

---

MPZ

Sobotka

Železnice

VPZ

Studeňany

KPZ

---

OP

Městské památkové rezervace Jičín

Zámku Humprecht

Vesnické památkové zóny Studeňany

Zámku v Kopidlně

Hradu Kost

Zříceniny hradu Veliš, zámku ve Vokšicích a kostela sv. Václava ve Veliši

Archeologické nemovité kulturní památky Hradiště Prachov

Roubeného domu čp. 11. Brtev

MěÚ Kostelec nad Orlicí

Palackého náměstí 38

517 41 Kostelec n. O.

Odbor školství,

kultury a tělovýchovy

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

---

VPZ

---

KPZ

---

OP

Zámku Častolovice

Zámku Kostelec nad Orlicí

Zámku Doudleby nad  Orlicí

MěÚ Náchod

Palachova 1303

547 61 Náchod

Odbor výstavby

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Náchod

Police nad Metují

Stárkov

VPZ

---

KPZ

---

OP

Národní kulturní památky Babiččino údolí

Zámku a souboru historického jádra města Náchod

MěÚ Nová Paka

Masarykovo náměstí 1

509 24 Nová Paka

Odbor školství a kultury

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Pecka

VPZ

Karlov u Roškopova

KPZ

---

OP

Hradu Pecka

MěÚ Nové Město nad Metují

Husovo náměstí 1225

549 01 Nové Město n. M.

Odbor výstavby a regionálního rozvoje, oddělení státní památkové péče

MPR

Nové Město nad Metují

VPR

---

KPR

---

MPZ

---

VPZ

---

KPZ

---

OP

Městské památkové rezervace Nové Město nad Metují

MěÚ Nový Bydžov

Masarykovo náměstí 1

504 01 Nový Bydžov

Odbor výstavby a životního prostředí, oddělení výstavby

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Nový Bydžov

VPZ

---

KPZ

---

OP

Kostela sv. Stanislava ve Smidarech

MěÚ Rychnov nad Kněžnou

Svatohavelská 195

516 01 Rychnov n. K.

Odbor školství, kultury, mládeže a tělovýchovy

MPR

---

VPR

---

KPR

--

MPZ

Rokytnice v Orlických horách

Rychnov nad Kněžnou

VPZ

---

KPZ

---

OP

Souboru nemovitých kulturních památek města Rychnova nad Kněžnou

Zámku v Rychnově nad Kněžnou

MěÚ Trutnov

Slovanské náměstí 165

541 16 Trutnov

Odbor výstavby, oddělení památkové péče

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Trutnov

Janské Lázně

Pilníkov

Úpice

Žacléř

VPZ

---

KPZ

---

OP

Objektu čp. 99, k.ú. Vestřev

Objektu čp. 36 ve Studenci

MěÚ Vrchlabí

Zámek č.p. 1

543 01 Vrchlabí

Odbor regionálního rozvoje a životního prostředí

MPR

---

VPR

---

KPR

---

MPZ

Hostinné

Vrchlabí

VPZ

---

KPZ

---

OP

---

 

 

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

počet nemovitých památek v území (včetně NKP)

Počet památkově chráněných území (PR+PZ)

Počet ochranných pásem

2003

2009

rozdíl

2003

2009

rozdíl

2003

2009

Broumov

154

180

26

2

2

0

0

0

Dobruška

108

111

3

2

2

0

2

2

Dvůr Králové n. L.

282

229

-53

2

3

1

1

1

Hořice

96

101

5

1

1

0

0

0

Hradec Králové

457

501

44

3

3

0

5

5

Jaroměř

233

278

45

2

2

0

1

1

Jičín

423

487

64

5

6

1

8

8

Kostelec n. Orl.

60

65

5

0

0

0

3

3

Náchod

163

261

98

3

4

1

2

2

Nová Paka

77

93

16

2

2

0

1

1

Nové Město n. Met.

85

83

-2

1

1

0

1

1

Nový Bydžov

52

83

31

1

3

2

1

1

Rychnov n. Kn.

141

183

42

2

2

0

2

2

Trutnov

427

556

129

3

8

5

2

2

Vrchlabí

135

176

41

2

2

0

0

0

CELKEM

2893

3387

494

31

41

10

29

29

 

 

 

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

 počet pracovníků

Počet vydaných rozhodnutí

2003

2009

2006

2008

rozdíl

Broumov

1

1

70

88

18

Dobruška

1

1

58

74

16

Dvůr Králové n. L.

1

1

63

71

8

Hořice

1

1

20

31

11

Hradec Králové

4

4

300

315

15

Jaroměř

1

1

81

86

5

Jičín

2

3

442

395

-47

Kostelec n. Orl.

1

1

34

41

7

Náchod

1

1

105

114

9

Nová Paka

1

1

20

28

8

Nové Město n. Met.

1

2

58

70

12

Nový Bydžov

1

1

27

49

22

Rychnov n. Kn.

1

2

132

126

-6

Trutnov

2

2

155

175

20

Vrchlabí

1

1

37

56

19

CELKEM

20

23

1602

1719

117

 

V Novém Městě n. M. nárůst v důsledku záskoku za nemoc

 

Počet rozhodnutí a závazných stanovisek  ORP dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v letech 2006, 2007 a 2008

 

 

                           

2006

2007

2008

2006

2007

2008

Broumov

70

89

88

4,39%

5,46%

5,12%

Dobruška

58

65

74

3,63%

3,99%

4,30%

Dvůr Králové n. L.

63

93

71

3,95%

5,71%

4,13%

Hořice

20

22

31

1,25%

1,35%

1,80%

Hradec Králové

300

295

315

18,80%

18,10%

18,32%

Jaroměř

81

78

86

5,08%

4,79%

5,00%

Jičín

442

390

395

27,69%

23,93%

22,98%

Kostelec n. Orl.

34

25

41

2,13%

1,53%

2,39%

Náchod

105

96

114

6,58%

5,89%

6,63%

Nová Paka

20

25

28

1,25%

1,53%

1,63%

Nové Město n. Met.

58

59

70

3,63%

3,62%

4,07%

Nový Bydžov

27

35

49

1,69%

2,15%

2,85%

Rychnov n. Kn.

132

132

126

8,27%

8,10%

7,33%

Trutnov

155

165

175

9,71%

10,12%

10,18%

Vrchlabí

31

61

56

1,94%

3,74%

3,26%

 

 

 

Počet řešených odvolání Krajského úřadu Královéhradeckého kraje v letech 2003 – 2008 vůči rozhodnutím ORP dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

 

 

Rok

§14, odst. 1

§14, odst. 2

§ 14, odst. 1 a 2

v režimu § 149 SŘ

Celkem

2003

9

8

0

17

2004

15

11

0

26

2005

8

12

0

20

2006

12

18

0

30

2007

1

18

0

19

2008

10

12

3

25

 

Poznámka:

Od účinnosti nového stavebního zákona 1.1.2007 má vlastník památky nebo nemovitosti v památkovém území jako účastník správního řízení ztíženou pozici v případě, že se odvolává proti rozhodnutí prvoinstančního orgánu. Odvolací řízení také trvá déle než v minulosti. I proto byl v roce 2007 zaznamenán pokles počtu odvolání, která vyřizuje krajský úřad. V roce 2008 už došlo k jejich nárůstu.

 

Citace ze souhrnné zprávy Památkové inspekce Ministerstva kultury:

Jako určitý systémový nedostatek lze podobně jako v předchozím období konstatovat nevyváženou úroveň výkonu státní památkové péče úřady obcí s rozšířenou působností, která se sice bezprostředně netýká úrovně vyřizování agendy krajských úřadů, ale úzce s ní souvisí vzhledem k tomu, že krajské úřady plní úlohu orgánů 2. stupně a vykonávají vůči úřadům obcí s rozšířenou působností kontrolní a metodickou činnost. Ve značném počtu úřadů obcí s rozšířenou působností vykonává agendu státní památkové péče jediný pracovník, v některých případech dokonce jen na část úvazku, tudíž nemůže být zajištěna jeho zastupitelnost při práci v terénu, pro výkon státní památkové péče zcela nezbytná, stejně jako při dovolené či pracovní neschopnosti.

Shrnutí:

Krajský úřad vykonává kontrolu státní památkové péče v průměru u pěti ORP ročně. V rámci administrace krajských grantových programů je neformálně kontrolováno každoročně téměř 200 závazných stanovisek k obnově kulturní památky. Krajský úřad má tudíž dostatečný přehled o činnosti a úrovni ORP. S hodnocením Památkové inspekce lze souhlasit.

 

Závěr:

Za ideální stav u ORP by bylo možné považovat jednoho referenta pro památkovou péči na 100 kulturních památek v obvodu ORP. Zároveň je zřejmé, že u středně velkých ORP je tento požadavek těžko splnitelný.

 

 

I.2.3.

Samostatná působnost územních samosprávných celků

 

Památková péče v rámci samostatné působnosti územních samosprávných celků vyplývá kromě jiných právních předpisů z památkového zákona. Zpravidla se promítá do koncepčních rozvojových dokumentů města a krajů. První Program rozvoje Královéhradeckého kraje byl přijat v roce 2003, péči o kulturní dědictví však pojímal jen velmi okrajově. Podstatně lépe je tato oblast zastoupena v novějších koncepčních dokumentech. Jedná se o Strategii rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2006 – 2015 a navazující Program rozvoje Královéhradeckého kraje na léta 2008 – 2010 (PRK). Rovněž Program rozvoje cestovního ruchu Královéhradeckého kraje pro období 2007 – 2013 věnuje kultuře a kulturnímu dědictví příslušnou pozornost. Nově se problematika péče o kulturní dědictví promítá do připravovaných Zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

 

Jedním z účinných nástrojů k dosažení vytčených cílů jsou dotační programy. Velký význam má péče o kulturní památky ve vlastnictví obcí, měst a kraje. Slouží jako dobrý příklad (případně ovšem i jako špatný) ostatním vlastníkům. Za špatný příklad lze považovat přetrvávající praxi kraje zamítat návrh na prohlášení některých objektů ve vlastnictví kraje za kulturní památku.

 

Finanční podpora při obnově památek se stala od počátku vzniku krajů součástí grantových programů kraje. Systémově to není nejlepší řešení (poměřováno s praxí okresních úřadů do roku 2002), ale lepší s ohledem na platnou legislativu nelze navrhnout.

 

I.3.

Spolupráce s Národním památkovým ústavem a dalšími partnery

I.3.1

Národní památkový ústav

 

Ke dni 1.1.2008 bylo zřízeno územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu (dále ÚOP NPÚ) pro Královéhradecký kraj v Jaroměři – Josefově. Jeho úzká spolupráce s krajským úřadem a ORP je nezbytným předpokladem pro náležitý výkon státní památkové péče. Písemná vyjádření odborných pracovníků NPÚ jsou nezbytným předpokladem pro vydání závazných stanovisek k zamýšlené obnově nebo restaurování kulturních památek. Úroveň písemných vyjádření je někdy problematická, nutno však respektovat „právo“ památkářů NPÚ žádat maximum z hlediska památkářské teorie a praxe. Tím ovšem vzrůstá odpovědnost pracovníků krajského úřadu a ORP při „vážení“ argumentů NPÚ, odborných posudků z jiných oblastí (požární ochrana, hygiena, úpravy pro tělesně postižené, apod.) a v neposlední řadě i názorů vlastníka památky.

 

Referenti oddělení KP jsou v pravidelném kontaktu s jednotlivými pracovníky ÚOP NPÚ, zúčastňují se kontrolních dnů při obnově objektů ve správě ÚOP NPÚ. Pracovníci  ÚOP NPÚ se zúčastňují porad krajského úřadu s památkáři ORP.

 

Krajský úřad ve spolupráci s Ústředním pracovištěm Národního památkového ústavu v Praze v roce 2007 dokončil Krajský seznam kulturních památek.  Při této činnosti se vycházelo z kromě jiného z tzv. reevidence kulturních památek zapsaných před rokem 1987 do tehdejších státních seznamů. (Jedná se jmenovitý úkol NPÚ.) Krajský seznam je postupně aktualizován. Ročně je Ministerstvem kultury prohlášeno na území kraje v průměru sto nových památek. Úbytek památek v rámci pokračující reevidence činí v průměru pět objektů ročně.

 

V březnu 2007 vydal ministr kultury příkaz č. 27/2007, jímž se ustavují komise ministra kultury pro nakládání s památkovým fondem v jednotlivých krajích.

 

Z příkazu vyplývá, že komise jsou poradními orgány ministra kultury pro oblast památkové péče. Jejich posláním je zejména (výtah z příkazu):

·         přispět k zapojení zpřístupněných památkových objektů ve správě územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu (dále jen „ÚOP NPÚ“) do cestovního ruchu v kraji,   

·         monitorovat veřejné služby poskytované památkovými objekty ve správě ÚOP NPÚ     zejména prostřednictvím výměny informací, vymezením standardů služeb, jejich sledováním a vyhodnocováním,

·         sledovat služby poskytované ÚOP NPÚ vlastníkům kulturních památek v kraji a přispívat k vytváření jednoduchého a pružného systému výměny informací,

·         navrhovat opatření k nastavení optimálního prostředí pro přípravu a realizaci projektů pro fondy EU, zejména pro regionální operační programy (ROP) a integrační operační program (IOP) týkající se kulturního dědictví,

·         přispívat k rozvoji spolupráce mezi ÚOP NPÚ a muzei a galeriemi působícími v kraji, příp. s dalšími subjekty zabývajícími se kulturním dědictvím, a spolupráce se subjekty pečujícími o přírodní dědictví (např. správ chráněných krajinných oblastí),

·         přispívat k lepší spolupráci ÚOP NPÚ s krajem, obcemi, neziskovým sektorem v kraji, podnikatelskou sférou, školami,

·         identifikovat obecné problémy v oblasti výkonu přenesené působnosti na úseku památkové péče v kraji a navrhovat opatření vedoucí k jejich eliminaci,

·         navrhovat opatření vedoucí k optimalizaci způsobu financování péče o památkový fond v kraji (harmonizace finančních zdrojů zejména z veřejných rozpočtů).

 

2.  Činnost Komisí administrativně zajišťují příslušná ÚOP NPÚ.

Komise pro Královéhradecký kraj se byla ustavena až v roce 2008 a sešla se dvakrát. Je složena z pracovníků NPÚ, zástupců vlastníků památek, reprezentantů obcí a dalších zainteresovaných osob. V roce 2009, kdy její předseda přestal být členem zastupitelstva kraje, se již nesešla. Působnost komise je příliš obsáhlá, proto také její činnost nepřinesla žádné praktické výsledky. Její další existence není zcela jasná.

 

Shrnutí:

Spolupráce krajského úřadu s NPÚ je na standardní úrovni, problematická je působnost komise ministra kultury.

Závěr:

Bude potřebné uvedenou spolupráci dále prohloubit.

 

I.3.2.

Speciální úkoly krajského úřadu řešitelné ve spolupráci s Národním památkovým ústavem

 

Plán území s archeologickými nálezy

 

Zákonem č. 186/2006 Sb. došlo s účinností od 1. ledna 2007 k novelizaci památkového zákona. Nařízením kraje je možné vydat plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje.  Zákon uvádí:

 

§ 23b Plány území s archeologickými nálezy

(1)   Kraj může vydat v dohodě s ministerstvem kultury nařízením kraje plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje, ve kterém se vyznačí území, na nichž se vyskytují nebo mohou odůvodněně vyskytovat  archeologické nálezy, a který slouží pro zabezpečení archeologického dědictví a jako podklad pro plnění oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2.

(2)   Plán území s archeologickými nálezy lze vydat na dobu nejdéle 20 let.

 

(4) Archeologický ústav a odborná organizace státní památkové péče poskytují kraji na vyžádání bezplatně potřebnou odbornou pomoc a odborné podklady, údaje a informace nezbytné pro vydání plánu území s archeologickými nálezy.

 

Prováděcím předpisem je Vyhláška Ministerstva kultury č. 187/2007 Sb., kterou se stanoví obsah a náležitosti plánu území s archeologickými nálezy. Plán má obsahovat textovou a grafickou část, přičemž je dále specifikováno, co která část obsahuje.

 

Základním přínosem plánu je přesné vymezení území s archeologickými nálezy, které by podléhalo oznamovací povinnosti stavebníka podle § 22 odst. 2 památkového zákona. Naopak území bez nálezů by této povinnosti nepodléhalo. Z hlediska dnešní praxe je fakticky celý kraj územím s nálezy.

 

Využití této zákonné možnosti se ukazuje jako značně obtížné. Zásadní otázkou je volba správné databáze a jejich odborné zpracování. Zákon ukládá poskytnout součinnost Archeologickému ústavu a Národnímu památkovému ústavu. Ten veškeré své podklady čerpá z databáze „Státní archeologický seznam“, který je pro území Královéhradeckého kraje zpracován v hrubých rysech pro tři okresy (Trutnov, Rychnov, Náchod), zbylé dva nejsou zpracovány vůbec. Grafická část plánu předpokládá množství výkresů, pro které dodnes nejsou Národním památkovým ústavem zpracovány kompletní datové vrstvy.

 

Jiné řešení nabízí Muzeum východních Čech v Hradci Králové, které nabízí svou rešeršní oborovou offline infobázi „Excerpta“ (© AO MVČ Hradec Králové), která měla v roce 2007 cca 33 tisíc rešeršních a přes 600 odkazových záznamů vztahujících se všem okresům Hradeckého kraje. Především je zpracováno území okresů Hradec Králové a Jičín a částečně i okres Náchod. To jen pouze polovina území kraje, jí se ale dotýká přibližně 25.500 již vyhodnocených, popřípadě lokalizovaných záznamů. O kvalitě „Excerpt“ svědčí mimo jiné i to, že jsou jako rozhodovací podklady využívány i v dalších organizacích, kam byly smluvně postoupeny. Zpracovaná data byla ještě následně kontrolována pomocí obou hlavních oborových databází, t.j. Dbase „Archeologická databáze Čech“ - dále jen ADČ (online oborová databáze ve správě Archeologického ústavu AV ČR, v.v.i. Praha) a rovněž údajů Dbase ISAD-SAS (online oborová databáze s omezeným přístupem ve správě NPÚ Praha).  Je ovšem otázka, zda instituce přímo nezmíněná v zákoně může poskytovat odbornou pomoc a odborné podklady.

 

Shrnutí:

Oddělení KP vážně uvažovalo o zpracování tohoto plánu, návrh byl doporučen výborem pro kulturu a památkovou péči dne 11.10.2006. Po konzultacích s ostatními kraji však oddělení KP došlo v závěru roku 2007 k názoru, že případný plán (technicky a finančně nákladný projekt) nepřinese v praxi téměř žádné pozitivní výsledky. Byla by v něm zahrnuta prakticky všechna katastrální území kraje. K tvorbě plánu nakonec nepřistoupil žádný z krajů. Tuto informace byla dána na vědomí Výboru pro kulturu památkovou péči dne 6.2.2008. Při projednávání návrhu další novely památkového zákona bylo oddělením navrženo plán území s archeologickými nálezy vymezit místo pozitivního jednoduchým negativním způsobem – určit území, na kterém se archeologické nálezy nevyskytují.

 

Závěr:

Zpracování a vydání plánu území s archeologickými nálezy prvořadým požadavkem. Případné zahájení prací je nutné konzultovat s dalšími kraji.

 

Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón

 

Novela zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, která nabyla účinnosti 21. srpna 2008, dále rozšířila působnosti krajů v přenesené působnosti. Zákon uvádí:

 

§ 6a Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón

 

(1) Krajský úřad může po projednání s ministerstvem kultury, orgánem územního plánování a příslušnou obcí jako dotčenými orgány vydat opatření obecné povahy o ochraně památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí (dále jen „plán ochrany“), ve kterém se stanoví způsob zabezpečení kulturních hodnot památkové rezervace a památkové zóny z hlediska státní památkové péče, a ve kterém lze určit, u jakých nemovitostí, nejsou-li kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci nebo památkové zóně, nebo u jakých druhů prací na nich, včetně výsadby a kácení dřevin na veřejných prostranstvích (dále jen „úprava dřevin“), je vyloučena povinnost vlastníka (správce, uživatele) vyžádat si předem závazné stanovisko podle § 14 odst. 2.

(2) Plán ochrany lze vydat na dobu nejdéle 10 let. Pokud po vydání plánu ochrany nabude účinnosti pro památkovou rezervaci, památkovou zónu nebo jejich část regulační plán, pozbývají účinnosti ty podmínky plánu ochrany, které jsou v rozporu s tímto regulačním plánem.

(3) Plán ochrany lze změnit, pokud se změnily kulturní hodnoty daného území nebo způsob jejich zabezpečení z hlediska státní památkové péče. Pro vydání změny plánu ochrany se použije odstavec 1 obdobně.

(4) Odborná organizace státní památkové péče poskytuje krajskému úřadu bezplatně odborné podklady, údaje a informace, které slouží jako podklad pro vydání plánu ochrany.

 

Ministerstvo kultury vydalo 28. listopadu 2008 prováděcí vyhlášku, kterou se určuje obsah plánu ochrany v textové a obrazové části.

Náležitosti a obsah plánu ochrany stanoví vyhláška Ministerstva kultury č. 170/2008 Sb.

Plán ochrany může být účinným nástrojem k zefektivnění výkonu státní památkové péče na území památkové rezervace a zóny. Plán by měl stanovit jasné a obecně platné zásady, čímž se dosáhne větší transparentnosti a předvídatelnosti jednání orgánů veřejné správy. Druhým a snad ještě větším přínosem je stanovení zásad pro údržbu a obnovu nemovitostí, které nejsou prohlášenými kulturními památkami, ale nacházejí se v památkové rezervaci nebo zóně. Dnes každý zásah do těchto objektů vyžaduje samostatné závazné stanovisko zpracované v režimu správního řízení, což zatěžuje jak vlastníky objektů, tak i orgány státní památkové péče. Odstranění této povinnosti bude nepochybně přínosem pro obě strany. Proto lze očekávat, že některá města sama budou iniciovat pořízení těchto plánů. Prvním z nich je město Hradec Králové.

Rada města Hradec Králové usnesením č. RM/2009/180 ze dne 3. února 2009 vyjádřila zájem na pořízení plánu ochrany městské památkové rezervace a městské památkové zóny v Hradci Králové.  Výbor pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Královéhradeckého kraje svým usnesením VKP/7/29/2009 ze dne 21. května 2009 pořízení tohoto plánu doporučil.

Plány ochrany se ovšem mohou v budoucnu dostat do kolize s regulačními plány měst, které by byly v nadřízeném postavení. Pořizování regulačních plánů měst je zatím spíše výjimkou než pravidlem. Mají ho pouze Jičín (z počátku 90. let 20. st.) a Dobruška (od roku 2006). Regulační plán měl od roku 2004 Rychnov nad Kněžnou, který ho ale roku 2008 zrušil. Případ zcela neobvyklý.

 

Shrnutí:

Památkový zákon ani prováděcí vyhláška neurčují, kdo má plán zpracovat a na čí náklady, stejně tak nejsou předepsány kvalifikační předpoklady pro zpracovatele plánu.  Krajský úřad by měl nepochybně zařizovat administrativní stránku včetně projednání s dotčenými orgány a ministerstvem kultury.

 

Závěr:

Jedná o velmi účinný nástroj pro zásadní usměrnění památkové péče v jednotlivých lokalitách. Z hlediska administrativní kapacity oddělení kultury a památkové péče přichází v úvahu pořídit maximálně dva plány ročně. Památkových rezervací a zón je v Královéhradeckém kraji 36. Přednost by tudíž měla dostat ta města a obce, které nabídnou účinnou pomoc včetně finančního zajištění.

 

I.3.3.

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska

 

V průběhu uplynulých let bylo učiněno několik pokusů navázat spolupráci mezi oddělením KP a Sdružením historických sídel Čech, Moravy a Slezska, respektive s jeho krajskou sekcí. Vzhledem k tomu, že kraj neadministruje Program regenerace MPR a MPZ, neexistuje mnoho témat pro společná jednání. Od roku 1995 je Ministerstvem kultury a tímto sdružením udělována Cena za přípravu a realizaci programu regenerace (s titulem historické město roku). Od roku 2005 se soutěže o tuto cenu účastní Město Jičín, které opakovaně vyhrává krajské kolo. Avšak dosud nebylo nominováno na udělení celostátní ceny ani jedno město z Královéhradeckého kraje. Příčinou může být i nedostatečná motivace měst účastnit se soutěže. Finanční podpora kraje krajskému kolu soutěže by mohla být jedním ze styčných bodů spolupráce kraje a sdružení.

 

I.3.4

Občanská sdružení a další osoby

 

Již zmíněna Koncepce účinnější podpory péče o památkový fond České republiky z roku 1998 deklarovala snahu zapojit občany a občanské iniciativy do systému památkové péče včetně jejich přiměřené účasti na rozhodovacích procesech. Vzor byl nepochybně hledán v zákoně o ochraně krajiny a přírody.  Pro dnešní stav je však podstatný rozsudek Nejvyššího správního soudu. Občanská sdružení se mohou stát účastníky řízení i ve správním řízení týkající kulturních památek, ale pouze tehdy, pokud jsou k tomu oprávněné dle příslušných ustanovení zákona o ochraně krajiny a přírody.

Občanská sdružení mají i další význam v péči o památky. Na jedné straně to je záslužná starost o různé konkrétní památky (kapličkami počínaje a hradními zříceninami konče), na druhé straně určitá kultivace společnosti v důsledku jejich vlivu na veřejné mínění (například pořádáním konferencí, vydáváním tiskovin apod.). Na území kraje dnes působí desítky občanských sdružení, která mají v náplni činnosti péči o památky. Jsou významnými partnery obcím a městům.

 

Památkový zákon umožňuje ORP zřídit funkci konzervátora a zpravodaje státní památkové péče. Jedná se o funkce dobrovolné, spíše laické. Pokud ji vykonává člověk aktivní, může být

prodlouženou rukou profesionálního památkáře. Ne všechna ORP funkce zřídila a hlavně obsadila, někde existuje pouze formálně.

 

I.4.

Dotační programy na obnovu kulturních památek

1.4.1

Dotační programy Ministerstva kultury

 

Významným zdrojem podpory památkové péče je stát, který z rozpočtu Ministerstva kultury uvolňuje prostřednictvím speciálních programů finanční prostředky na obnovu některých nemovitých a movitých kulturních památek.

 

Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón -  vznikl v roce 1992. Jeho cíle přesně vystihuje název programu. Je založen na principu povinného podílu města na financování obnovy památky v případě, že jejím vlastníkem je třetí osoba. Významně se na něm podílí Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska (dále SHS ČMS).

 

Samotný proces přidělování příspěvku je poměrně složitý. Podmínkou je ustavení místní pracovní skupiny pro program regenerace, zpracování vlastního programu a jeho schválení zastupitelstvem. Rozdělování finančních příspěvků pro jednotlivé rezervace a zóny navrhuje Ústřední komise pro program při MK ČR, a to dle klíče, který je obsažen v zásadách programu. Komise pro regeneraci jednotlivých měst poté navrhnou rozdělení celkového příspěvku na obnovu jednotlivých památek, návrh včetně příspěvku města schvaluje zastupitelstvo. Takto připravený návrh nakonec schvaluje MK ČR.

 

Následnou administraci programu zajišťují MK ČR, některé krajské úřady (většina nikoliv) a jednotlivá města. Královéhradecký kraj se od roku 2004 na administraci nepodílí. Dne 7. prosince 2005 se tato věc projednávala i ve Výboru pro kulturu a památkovou péči Zastupitelstva Královéhradeckého kraje za účasti předsedy krajské sekce SHS ČMS. Výbor pak ve svém usnesení vzal na vědomí, že „krajské sekci SHS ČMS nevadí, že Královéhradecký kraj neadministruje pro MK ČR Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón“.  Následně každoročně rada kraje odmítá nabídku MK ČR podílet se na administraci.

 

SHS ČMS toto stanovisko zatím nezměnilo, není tudíž důvod měnit dosavadní praxi a vykonávat tuto agendu orgány Královéhradeckého kraje. Znamenalo by to kromě jiného i personálně posílit oddělení kultury a památkové péče.

 

Všechna města v kraji s MPR a MPZ s výjimkou Stárkova jsou zapojena do programu. Mají zpracovány vlastní programy regenerace. Referenti památkové péče oddělení KP jsou členy 15 místních pracovních skupin, tzv. regeneračních komisí.

 

Program záchrany architektonického dědictví – vznikl v roce 1995. Programem je podporována obnova kulturních památek tvořících nejcennější součást našeho architektonického dědictví. O žádostech na přidělení příspěvku z tohoto fondu rozhoduje komise při MK ČR, které následně vykonává veškerou administraci. Krajský úřad se na administraci podílí pouze doporučením (nedoporučením) k zařazení konkrétní akce do programu, a to na formuláři žádosti o dotaci. Nemá právo navrhovat pořadí dle důležitosti. V praxi je dodržován princip uzavřeného počtu dotovaných památek, nové jsou zařazovány až po ukončení obnovy některé z akcí.

 

Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny – byl založen v roce 1997 společným opatřením ministerstva kultury a ministerstva financí. Cílem tohoto programu je metodická a finanční podpora vlastníků nemovitých kulturních památek, především lidové architektury, nacházejících se ve shora uvedených památkově chráněných území. O přidělení příspěvků z tohoto fondu rozhoduje komise MK ČR.

 

Havarijní program – vznikl v roce 1992 a napomáhá k záchraně a obnově kulturních památek, které jsou v havarijním stavu a je ohrožena jejich další existence. Je určen zejména na odstranění havarijního stavu střech a nosných konstrukcí staveb. O žádostech na přidělení příspěvku z tohoto fondu rozhodují komise územních odborných pracovišť Národního památkového ústavu. Krajský úřad se na administraci programu nepodílí.

 

Program restaurování movitých kulturních památek – byl založen v roce 1997. Jeho cílem je přispívat k restaurování a prezentaci těch movitých kulturních památek, které se nacházejí na veřejně přístupných místech (sakrální objekty, hrady a zámky). O přidělení příspěvků z tohoto programu rozhoduje pracovní tým pro Program restaurování movitých kulturních památek při Ministerstvu kultury ČR.

 

Podpora obnovy kulturních památek v Královéhradeckém kraji prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Program byl založen v roce 2008. Finanční prostředky v programu jsou určeny na zachování a obnovu nemovitých kulturních památek, které se nalézají mimo památkové rezervace a zóny, nejsou národními kulturními památkami, a které nejsou ve vlastnictví České republiky.

 

Program se vztahuje na kulturní památky, jejichž obnovu nebylo prakticky možné finančně podpořit z dosud existujících státních programů. Bylo tím odstraněno „bílé“ místo v systému státní památkové péče a program prokázal svou opodstatněnost.  V prvním roce existence programu se také ukázalo, že podpora nebyla koncentrovaná jen do měst se sídlem ORP. Program je administrován ORP, krajský úřad doporučuje žádosti o poskytnutí dotace.

 

V roce 2008 bylo v kraji poskytnuto 75 dotací v celkové výši 16 733 tis. Kč (nejvíce v ORP Jičín a Trutnov, nejméně v ORP Nové Město nad Metují, Nový Bydžov a Jaroměř).

 

V rámci kapitoly 334 rozpočtu MK ČR je každý rok určena část prostředků na údržbu církevního majetku, která může být použita i na opravu památek ve vlastnictví církevních právnických osob v ČR.

 

 

 

 

 

Přehled státních finančních prostředků alokovaných v jednotlivých letech na území Královéhradeckého kraje – tis. Kč

Program

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Regenerace

12 780

23 790

14 490

11 760

23  měst

13 255

24 měst

14 460

21 měst

13 820

 21 měst

PZAD

31 60022 akcí

35 900

22 akcí

27 600

20 akcí

22615

21 akcí

22 100

21 akcí

16 600

18 akcí

12 050

21 akcí

Havarijní

       ??

 2 600

26 akcí

   3 200

        ??

 3 579

32 akcí

 4 550

40 akcí

 6 700

39 akcí

7 100

25 akcí

Celkem

44 380

62 290

45 290

37 954

39 905

37 760

32 970

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

I.4.2.

Krajské dotační programy

 

Součástí každoročního rozpočtu Královéhradeckého kraje jsou prostředky na několik desítek grantových či dotačních programů.  Od roku 2002 je jeden z nich určen na obnovu kulturních památek. Vlastní prostředky kraje byly později doplněny prostředky státu. Okresní úřady na území kraje poskytly na památkovou péči v roce 2000 celkem 26 mil. Kč, v roce 2002 již pouze 17,7 mil. Kč. V roce 2003 po zrušení Okresních úřadů se státní příspěvky poskytovaly pouze prostřednictvím specializovaných programů MK ČR. V roce 2004 převedl stát do rozpočtu Královéhradeckého kraje 11,5 mil. Kč, a to jako účelově vázané. Od roku 2005 jsou tyto prostředky podle zákona o rozpočtovém určení daní součástí daňových příjmů kraje. V roce 2008 byly poprvé vyhlášeny další dva programy.

 

Stávající grantové (od r. 2010 dotační) programy:

Obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje (zkráceně památky)

Obnova historických varhan

Podpora nemovitých objektů historické hodnoty a umělecko-řemeslných děl, které nejsou kulturní památkou a nenacházejí se na území památkové rezervace, památkové zóny a památkového ochranného pásma (zkráceně nepamátky)

 

Dotace z rozpočtu Královéhradeckého kraje na památkovou péči v letech 2003 – 2009

 

 

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Památky

14 000

43 880

19 591

18 101

19 540

19 000

14 670

Nepamátky

 

 

 

 

 

  2 200

  2 200

Varhany

 

 

 

 

 

  2 200

  2 300

Celkem

14 000

43 880

19 591

18 101

19 540

23 400

19 170

 

Shrnutí:

Každoroční objem finančních prostředků je závislý na rozpočtových možnostech kraje. Rok 2004 byl mimořádný zapojením výsledků hospodaření kraje v předcházejícím roce. Následující léta vykazují relativní vyrovnanost.

 

Závěr:

Dlouhodobý průměr ročních objemů odpovídá rozpočtovým možnostem kraje, bez zapojení výsledků hospodaření v předcházejícím roce nelze uvažovat o výrazném navýšení.

 

 

Statistický přehled dotací z rozpočtu Královéhradeckého kraje

 

Program: obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje

(zkráceně – kulturní památky)

 

Rok

žádosti

příjemci

% úspěšnosti

finanční objem

požadavek

% dotace

2005

201

116

58%

19,5 mil. Kč

43,3 mil. Kč

168 tis. Kč

2006

154

105

57%

18,1 mil. Kč

50,5 mil. Kč

172 tis. Kč

2007

187

95

51%

16,5 mil. Kč

51,9 mil. Kč

174 tis. Kč

2008

193

112

58%

19,0 mil. Kč

52,5 mil. Kč

169  tis.

2009

142

78

55%

14,7mil. Kč

40,3 mil. Kč

168 tis. Kč

                          

Dotace Královéhradeckého kraje do památek - v tis. Kč

Rok

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Celkem

Roční součet

1 150

14 104

43 880

19 591

18 101

16 465

18 170

14 670

   146 131

Církev

600

7 221

20 738

10785

10986

10740

10160

8220

79 450

Obce

200

4 589

12 551

4729

1985

1875

3170

2950

32 049

Fyzické osoby

0

647

4 186

2070

2480

2130

3530

2150

17 193

Právnické osoby

350

1 647

6 405

2007

2650

1720

1310

1350

17 439

 

Poznámka: jedná se finanční prostředky pouze z grantového programu Obnova památkového fondu na území Královéhradeckého kraje

 

Shrnutí:

Počet žádostí je relativně stabilní, stejně tak procento úspěšných žádostí a průměrná výše jedné dotace. Dokládá to funkčnost a vyváženost dotačního programu včetně vhodně stanovených pravidel pro podávání žádostí o dotace a jejich hodnocení. Tabulka dotací v letech 2002 až 2009 ukazuje, že 54% prostředků bylo poskytnuto na obnovu církevních objektů, 21% obdržela města, na fyzické a právnické osoby připadá po 11 procentech.

 

Počet úspěšných žádostí tvoří polovinu všech žádostí. Tuto statistiku však zkresluje skutečnost, že přibližně 60 až 70 procent příjemců dotace žádá o dotaci i v následujícím roce. Takový žadatel má také vyšší šanci, že dotaci obdrží. Je obecně žádoucí zahájenou obnovu dokončit co nejdříve. Naopak neúspěšní žadatelé o dotaci většinou svou žádost v následujícím roce znovu nepodávají (četnost opakovaných žádostí činí v těchto případech asi 5 procent). Lze předpokládat, že většina neúspěšných žadatelů přistoupí k obnově své nemovitosti i bez dotace kraje. Krajské dotace tak v mnoha případech (zřejmě až v polovině) tak nejsou rozhodujícím faktorem při rozhodnutí vlastníka zahájit obnovu památky. V případě obnovy velkých objektů, která vyžaduje náklady v miliónech korun, nehraje dotace ve výši okolo 150 tis. Kč velkou roli. Na druhé straně krajská dotace je v mnoha případech rozhodující při obnově církevních památek.

 

Závěr:

Dotační program je stabilní, nevyžaduje žádné zásadní změny. Bude-li zachován, převod jeho administrace na nový odbor krajského úřadu nemusí způsobit žádné vážné problémy.

 

Program: Obnova historických varhan

 

Rok

žádosti

příjemci

% úspěšnosti

finanční objem

požadavek

% dotace

2008

27

13

48%

2,2 mil. Kč

5,3 mil. Kč

169 tis. Kč

2009

25

11

47%

2,3 mil. Kč

5,2 mil. Kč

209 tis. Kč

                                     

Shrnutí:

Program je v platnosti pouze dva roky, přesto prokázal své opodstatnění. Počet žádostí je relativně stabilní, stejně tak procento úspěšných žádostí. V druhém roce se navýšila průměr na jednu dotaci – zvýšilo to rozsah oprav a efektivitu vynaložených prostředků. Dokládá to funkčnost a vyváženost celého dotačního systému včetně vhodně stanovených pravidel pro podáván žádostí o dotace a jejich hodnocení.

 

Závěr:

Dotační systém je stabilní, nevyžaduje žádné zásadní změny. Bude-li zachován, převod jeho administrace na nový odbor krajského úřadu nemusí způsobit žádné vážné problémy.

 

Program: Podpora nemovitých objektů historické hodnoty a umělecko-řemeslných děl, které nejsou kulturní památkou a nenacházejí se na území památkové rezervace, památkové zóny a památkového ochranného pásma (zkráceně – nepamátky)

 

Rok

žádosti

příjemci

% úspěšnosti

finanční objem

požadavek

% dotace

2008

50

25

50%

2,4 mil. Kč

6,1 mil. Kč

96 tis. Kč

2009

37

15

41%

2,1 mil. Kč

5,3 mil. Kč

140 tis. Kč

 

Shrnutí:

Program je v platnosti pouze dva roky. Původní záměr podporovat především objekty, které jsou zahrnuty v Pasportu nezapsaných památkově hodnotných objektů na území Královéhradeckého kraje, se ovšem nenaplnil. K tomu více dále v textu. Počet žádostí je relativně stabilní, stejně tak procento úspěšných žádostí. V druhém roce se navýšil průměr na jednu dotaci – zvýšilo to rozsah oprav a efektivitu vynaložených prostředků. Dokládá to funkčnost a vyváženost celého dotačního systému včetně vhodně stanovených pravidel pro podávání žádostí o dotace a jejich hodnocení.

 

Závěr:

Dotační program je stabilní, nevyžaduje žádné zásadní změny. Za nové posouzení pouze stojí výše dotace vůči vlastnímu podílu vlastníka objektu. Bude-li program zachován, převod jeho administrace na nový odbor krajského úřadu nemusí způsobit žádné vážné problémy. Program má ovšem smysl pouze tehdy, je-li dostatek prostředků na obnovu prohlášených kulturních památek. V opačném případě je těžko obhajitelné podporovat „nepamátky“ na úkor památek.

 

Seznam objektů historické hodnoty a umělecko-řemeslných děl

 

Na doporučení výboru pro kulturu a památkovou péči zastupitelstva rozhodla rada kraje v roce 2005 o pořízení seznamu hodnotných staveb a objektů, které nejsou prohlášenými kulturními památkami. Účelem bylo vytvořit indikativní seznam objektů vhodných k prohlášení za kulturní památky a zároveň seznam vhodných objektů pro případnou dotační podporu z rozpočtu kraje. Pasport nezapsaných památkově hodnotných objektů na území Královéhradeckého kraje zpracovala v letech 2006 – 2007 ve spolupráci s ORP a oddělením KP firma SURPMO a.s. Praha, projektové středisko Hradec Králové.

V seznamu je uvedeno 958 staveb a objektů.

 

 

Shrnutí:

Celkem 11 objektů již bylo prohlášeno za kulturní památku nebo je v řízení o prohlášení.  Dva návrhy MK ČR zamítlo. V letech 2008 a 2009, kdy byl vyhlášen příslušný grantový program, bylo poskytnuto pouze 6 dotací na objekty uvedené v seznamu z celkových 40 dotací.

 

Závěr:

Využití pasportu je minimální, ke zlepšení situace je třeba motivovat ORP.

 

Přehled dotací Královéhradeckého kraje dle ORP

 

ORP

počet KP

 

dotace KHK 2002-2008 v tis. Kč

 

Kostelec  n. Orl.

65

 

1 059

Nové Město n. Met.

Nové Město n. Met.

83

 

3 780

Nový Bydžov

Nový Bydžov

83

 

4 035

Kostelec  n. Orl.

Nová Paka

93

 

4 238

Dobruška

Hořice

101

 

5 025

Nová Paka

Dobruška

111

 

5 040

Jaroměř

Vrchlabí

176

 

5 475

Vrchlabí

Broumov

180

 

5 683

Náchod

Rychnov n. Kn.

183

 

6 768

Broumov

Dvůr Králové n. L.

229

 

9 387

Hořice

Náchod

261

 

9 448

Dvůr Králové n. L.

Jaroměř

278

 

12 361

Rychnov n. Kn.

Jičín

487

 

14 944

Jičín

Hradec Králové

501

 

18 093

Trutnov

Trutnov

556

 

26 697

Hradec Králové

CELKEM

3387

 

132 033

 

 

Shrnutí:

Tyto údaje jsou zajímavé i tím, že při hodnocení jednotlivých žádostí se nepřihlíží k místní příslušnosti žadatele a lokalizaci památky. Kromě dvou výjimek odpovídá objem poskytnutých prostředků z rozpočtu Královéhradeckého kraje počtu kulturních památek v obvodu ORP.

ORP Jaroměř – vysoký počet památek je v kontrastu s nízkým objemem finančních prostředků.

ORP Hořice – vysoký objem prostředků je v kontrastu s nízkým počtem památek.

Celá statistika je mírně zkreslena rokem 2004, kdy bylo poskytnuto několik dotací výrazně převyšující průměr.

 

Závěr:

Systém rozdělování dotací je odpovídá objektivním potřebám, není třeba ho měnit.

 

 

 

Podíl finančních objemů rozdělených v rámci grantových programů kraje

 

Rok

živá kultura

památky

Literatura

varhany

nepamátky

2005

14,6%

83,8%

1,5%

 

 

2006

13,1%

84,2%

2,7%

 

 

2007

13,0%

83,0%

4,0%

 

 

2008

9,2%

69,6%

0,8%

9,9%

8,4%

2009

11,2%

66,0%

3,1%

10,3%

9,4%

                                              

 

Poznámka:

Nepamátky: grantový program poprvé vyhlášen r. 2008

Varhany: grantový program poprvé vyhlášen r. 2008

V součtu tří grantových programů vychází na památky, varhany a nepamátky v roce 2008 celkem 87,9 %, v roce 2009 celkem 85,7 % objemu finančních prostředků. Tím byl poměr všech prostředků na památkovou péči v posledních dvou letech nepatrně navýšen.

 

Shrnutí:

Procentuální podíl finančních prostředků pro jednotlivé grantové programy je víceméně stabilní, odpovídá rozpočtovým možnostem kraje a zároveň respektuje objektivní potřeby dalších oblastí kultury.

 

Závěr:

Podíl finančních prostředků pro jednotlivé grantové programy je vyhovující a není třeba ho měnit.

 

V letech 2005 až 2008 bylo z rozpočtu měst a obcí Královéhradeckého kraje vynaloženo na památkovou péči celkem 304 miliónů Kč. V sumě se ovšem promítají dotace státu a kraje, naprostá většina všech těchto prostředků je určena na obnovu památek ve vlastnictví města a obcí, drobná část je určena na obnovu památek ve vlastnictví třetích osob (státní dotace a podíl města v rámci programu regenerace)

 

rok

obce celkem

krajské dotace

2005

83 mil. Kč

4,7 mil. Kč

2006

91 mil. Kč

2,0 mil. Kč

2007

66 mil. Kč

1,9 mil. Kč

2008

64 mil. Kč

3,2 mil. Kč

 

V letech 2005 až 2009 poskytl Královéhradecký kraj na obnovu památek celkem 100 mil. Kč, výše státních dotací za uvedené období na území kraje dosáhla 194 mil. Kč.

 

Shrnutí:

Státní a krajské dotační programy se vhodně doplňují. Zásady kraje umožňují souběh státních a krajských dotací pouze v případě programu Záchrana architektonického dědictví. Jedná se o obnovu nejvýznamnějších památek a potřeba vícezdrojového financování je v tomto případě nezpochybnitelná.

Zavedený a osvědčený systém grantových programů zaměřených na obnovu památkového fondu byl zahrnut do Dotační strategie Královéhradeckého kraje na roky 2010 – 2013, schválené zastupitelstvem kraje usnesením č. ZK/9/582/2009 ze dne 22.10.2009.

Každoroční objem státních prostředků se od roku 2005 bohužel postupně snižuje. Nepřímý pokles prostředků pro památkovou péči způsobilo zvýšení  daně z přidané hodnoty od 1.5.2004.  Výše státní podpory je ovšem výrazně vyšší než podpora kraje. Dá se však konstatovat, že z rozpočtu krajů plyne na památky nyní více prostředků, než kdysi poskytovaly dohromady všechny okresní úřady na území kraje. Těžko zjistitelná je podpora obcí a města z jejich vlastních prostředků. Pro představu lze uvést, že město Hradec Králové ročně poskytuje vlastní příspěvky v celkové výši okolo 5 mil. Kč. Vedle specializovaných dotačních programů je třeba zmínit i možnosti, které se nabízejí v rámci Programu obnovy venkova.

Závěr:

Systém státních a krajských dotací je dostatečný, je nutno ho udržet. Více prostředků bude třeba věnovat na obnovu „nepamátek“ v památkových územích.

 

I.5.3.

Finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie nebo finančním mechanismů EHP a Norska.

V listopadu 2007 byl Evropskou komisí schválen Regionální operační program NUTS II, Severovýchod (dále ROP) který má dle specifického cíle č. 3 Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu. Celý program bude realizován prostřednictvím 5 prioritních os, které jsou dále členěny do 12 oblastí podpory. V rámci prioritní osy č. 2 - Rozvoj městských a venkovských oblastí a prioritní osy č.  3 - Cestovní ruch lze získat finanční prostředky i na obnovu kulturních památek. Mezi dosud schválenými projekty tuto možnost zcela nebo částečně naplňují: přestavba Tereziánského dvora v Hradci Králové, přestavba hotelu Grand v Hradci Králové a revitalizace městského centra v Novém Městě nad Metují s celkovou dotací cca 160 mil. Kč.

Významný zdroj představují tzv. Norské fondy.  Rada Královéhradeckého kraje 29.5.2005 schválila jedinou prioritu: Využití existujících kapacit k podpoře rozvoje lidských zdrojů. Zároveň ve specifických podmínkách stanovila, že objekt, který je kulturní památkou, bude bodově zvýhodněn. Následně Královéhradecký kraj vyhlásil Program Posilování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb v Královéhradeckém kraji. V rámci tohoto programu byl v roce 2008 částečně opraven původně zámecký park v Domově sv. Josefa v Žirči u Dvora Králové. Během 2. výzvy Norských fondů v srpnu 2008 schválen projekt Obnova městské památkové rezervace v Jičíně s celkovou dotací 1 452 tisíc €. V rámci 3. výzvy byl zatím pouze doporučen projekt obnovy areálu v Žirči (pokračování akce v rámci jiné priority -  Kulturní dědictví).

Samostatnou kapitolou je Integrovaný operační program, který byl schválen Evropskou komisí v prosinci 2007. Je zaměřený na řešení společných regionálních problémů. Prioritní osa č. 5, oblast intervence 5.1. Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví je určen pro obnovu národních kulturních památek, památek zapsaných do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO nebo do Seznamu kandidátů na tento zápis.  Příslušná výzvy byla v listopadu 2009 uzavřena a z Královéhradeckého kraje byly podány žádosti o dotaci na dva projekty: Granátové jablko (revitalizace hospitálu v Kuksu a Braunova Betlému) a revitalizace benediktinského kláštera v Broumově. Více projektů nebylo připravováno.

Shrnutí:

Královéhradecký kraj patří z hlediska čerpání prostředků Evropské unie k nejúspěšnějším krajům vůbec. Při obnově kulturních památek za pomoci těchto fondů však některé kraje, respektive jejich organizace dosáhly mnohem větších úspěchů. To platí i v případě jiných žadatelů (zejména obcí a měst či církevních institucí). Dále se prokázalo, že okruh kulturních památek, na které bude možné získat prostředky z Regionálního operačního programu, nebude tak rozsáhlý, jak se zprvu uvažovalo.

 

Závěr:

S ohledem na rozpočtové možnosti územních samosprávných celků, velký počet již připravených projektů pro podání žádostí o dotace a stav čerpání finančních prostředků z operačních programů není příliš reálné uskutečnit další projekty zaměřené primárně na obnovu památek.

 

I.4.

Intervenční možnosti kraje a prostředky k naplňování vytčených cílů.

I.4.1.

Přenesená působnost

 

Výkon státní památkové péče má podstatný vliv na stav památkového fondu na území kraje. Krajský úřad tak činí přímo v rámci svých kompetencí, nepřímo pak prostřednictvím ORP. Jsou to tyto prostředky:

Prvoinstanční rozhodnutí, odvolací řízení proti rozhodnutím ORP a další běžná agenda dle příslušných ustanovení památkového zákona. Velký význam má kontrolní a metodická činnost vůči ORP.

 

Výrazně intervenční charakter ovšem mají další oprávnění krajského úřadu:

 

·         Uplatňovat stanovisko k územně plánovací dokumentaci pro území, ve kterém je památková zóna nebo nemovitá národní kulturní památka.

·         Dozírat v rozsahu své působnosti na dodržování zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a přepisů vydaných pro jeho provedení, ukládat pokuty právnickým a fyzickým osobám.

·         Vykonávat dozor při obnově národních kulturních památek z hlediska státní památkové péče

·         Vyjadřovat se k návrhům na prohlášení věci za kulturní památku a národní kulturní památku, vyžadovat od vlastníků údaje o těchto věcech, umožnění prohlídky a pořízení dokumentace

·         Pořizovat plán území s archeologickými nálezy v kraji nebo ve vymezené části kraje

·         Pořizovat plán ochrany památkové rezervace nebo památkové zóny nebo jejich částí

 

Intervenční charakter mají i tyto činnosti:

 

Účast na práci místních skupin pro program regenerace.

Podíl na počáteční administraci některých dotačních programů Ministerstva kultury.

Vedení samostatného plánu potenciálně ohrožených památek jako součást havarijního plánu Královéhradeckého kraje.

 

Zatím ojedinělým instrumentem, který Krajský úřad v minulých letech uplatnil, je vyplacení odměny za archeologický nález podle § 28 zákona č. 20/1987 Sb., a to nálezci jedenácti bronzových předmětů únětické kultury. Naopak náhrada nutných nákladů, které nálezci vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem, poskytnuta nebyla. Vzhledem k tomu, že nálezce postupoval přesně v souladu s památkovým zákonem a určená cena byla poměrně nízká, ocenila rada kraje nálezcův postoj ještě další finanční částkou.

 

Jedná se velmi problematický instrument, zvláště když je nález učiněn za pomocí tzv. detektoru kovů. Případ mohl být naopak posouzen jako přestupek (neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy). Proto rozhodnutí krajského úřadu i rady kraje vzbudilo protichůdné reakce. Každý podobný případ bude třeba pečlivě posoudit s ohledem na všechny skutečnosti, které jsou s nálezem spojené.

 

I.4.2.

Samostatná působnost

 

O intervenčních prostředcích rozhodují orgány kraje. Nejúčinnější jsou grantové či dotační programy. Patří sem i právo na legislativní iniciativu kraje a právo připomínkovat návrhy zákonů a dalších právních předpisů. Patří sem oblast prevence, osvětová činnost, popularizace památkové péče jako oboru.

 

Shrnutí:

Intervenční prostředky vyplývají ze zákonných kompetencí kraje a lze je považovat za dostačující. Nemůže být jejich cílem snímat odpovědnost z vlastníků kulturních památek.

 

Péče o archeologické dědictví představuje téměř samostatnou kapitolu ve výkonu státní památkové péče. Do agendy oddělení KP se promítá zejména v případech porušení zákona, kdy krajským úřadům přísluší ukládat pokuty.

Problematika však také zasahuje do samostatné působnosti kraje. Ten jednak zřizuje jako své příspěvkové organizace muzea s oprávněním provádět archeologické výzkumy a jednak se stává vlastníkem převážné většiny získaných nálezů. Archeologické výzkumy na území kraje mohou v současnosti provádět Archeologický ústav Akademie věd ČR, Muzeum východních Čech v Hradci Králové, Regionální muzeum v Náchodě, Regionální muzeum a galerie v Jičíně, Muzeum a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a Pedagogická fakulta Univerzity  Hradec Králové. Oprávnění mají, ale praxi v současné době nevykonávají Národní památkový ústav v Josefově, Krkonošské muzeum ve Vrchlabí a Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. Nově působí na území kraje další oprávněné organizace, a to Labrys o.p.s a ZIP o.p.s.  Jimi učiněné nálezy se stávají vlastnictvím kraje, jejich předávání kraji (určeným muzeím) bude nutné smluvně upravit. Lze také předpokládat, že se tyto organizace zaměří hlavně na výzkumy hrazené stavebníkem. Výzkumy, které stavebník dle zákona nehradí (tzv. nekomerční stavby), nejspíše zůstanou na muzejní pracoviště, což znamená, že budou finančně kryty z prostředků kraje.  Některé kraje již dříve vyhlásily dotační program na podporu těchto výzkumů.

Relativně velký počet archeologických pracovišť přispívá k dodržování oznamovací povinnosti a umožnění výzkumu, tím ovšem narůstá množství nálezů. Zákonitě to povede k potřebě nových depozitářů. Zvýší se i náklady na správu muzejních sbírek. V úvahu přichází stavba centrálního depozitáře, na druhé straně lze uvažovat o předávání nálezů městským muzeím, která pro to vytvoří podmínky. Koordinátorem záchranných archeologických výzkumů je Východočeská regionální archeologická komise složená ze zástupců jednotlivých archeologických pracovišť. Zároveň ovšem přibývá případů, kdy si stavebník (investor) pro archeologický dozor a výzkum objedná sám podle ceny a dalších kritérií. Volný trh vstupuje i do této oblasti a může způsobit nečekané problémy. Krajský úřad již zaznamenal první případ, kdy byla zpochybněna kvalita a způsob provedení takového „tržního“ archeologického výzkumu. Případ bude řešit Evaluační komise Akademie věd České republiky.

II.

Návrhová část

 

Z provedené analýzy stavu památkového fondu v Královéhradeckém kraji, činnosti orgánů státní památkové péče a postojů samosprávných územních celků vyplývá, že stav ve sledovaných oblastech je srovnatelný s jinými kraji republiky. Znepokojivý je pouze špatný stav velkých areálů, jejichž obnova a znovuoživení si vyžádá stamilióny korun a není zřejmé, které zdroje je mohou poskytnout. Intervenční prostředky kraje jsou využívané v celém možném rozsahu a nevyžadují žádné zásadní změny.

 

Ukazuje se také, že současná administrativní kapacita zejména krajského úřadu, respektive oddělení KP je zcela vyčerpaná a nebude schopná zvládnout případně nové, s další úřední agendou spojené úkoly. Částečné uvolnění kapacity přesunem dotační agendy na jiný odbor krajského úřadu bude využito ke zvládnutí tzv. prvoinstanční agendy v souvislosti se zvyšujícím se počtem národních kulturních památek.

 

Cíle a prostředky zůstanou prakticky v nezměněné podobě. Dlouhodobým cílem je dobrý stav nemovitého památkového fondu, jeho přiměřené využívání, v desítkách případů pak záchrana ohrožených památek. Mezi dlouhodobé cíle patří postupné doplňování památkového fondu prohlašováním dalších vhodných objektů na kulturní památky. Česká republika množstvím památek zdaleka nedosahuje jejich počtu ve srovnatelném Rakousku nebo Bavorsku. Movité kulturní dědictví si vyžádá samostatný koncepční materiál.

 

Mezi prostředky nadále bude zaujímat rozhodující roli kvalitní výkon statní památkové péče v celé jeho šíři. Dotační politika státu a územně samosprávných celků bude přispívat k obnově památkového fondu, aniž by ovšem snižovala odpovědnost vlastníků za stav svého majetku.

 

Při stanovení dílčích cílů (priorit) a prostředků (opatření) k jejich naplnění je třeba vzít v úvahu reálné intervenční možností na úrovni krajů, měst a obcí. Stejně tak je třeba počítat s tím, že připravovaný nový památkový zákon může výrazně změnit celé pojetí péče o památky.

 

II.1.

Cíle a prostředky

 

I)                   Cíl:

      Zkvalitnění památkového fondu

Prostředky:

·         Dotační programy státu a územních samosprávných celků

·         Činnost místních pracovních skupin pro program regenerace (regenerační komise)

·         Prevence, dozor, sankce s cílem minimalizovat nežádoucí zásahy do památek

·         Záchrana ohrožených památek

·         Plošná ochrana vybraných památek – revize ochranných pásem

·         Spolupráce s Národním památkovým ústavem – postupné prohlašování nových památek a naopak „vyřazování“ objektů, které památkovou hodnotu v minulosti pozbyly

·         Prohlašování nových národních kulturních památek

 

 

II)                Cíl:

Efektivnější výkon státní památkové péče

Prostředky:

  • Lepší spolupráce dotčených orgánů – předvídatelnost závazných stanovisek
  • Kontrolní a metodická činnost krajského úřadu vůči ORP
  • Digitalizace veřejné správy, snížení administrativní náročnosti

·         Plány ochrany památkových rezervací a památkových zón

  • Památková péče přátelská - jako druh poradenství a služba vlastníkům památek
  • Krajský seznam kulturních památek, seznam ohrožených památek jako součást havarijního plánu kraje.
  • Účast na činnosti Komise pro kulturu a památkovou péči Rady Asociace krajů ČR
  • Účast (návrhy, připomínky) na tvorbě státních koncepčních materiálů

 

III)             Cíl:

Lepší spolupráce s veřejností

Prostředky:

·         Propagace výsledků památkové péče - publikační činnost

·         Účast na konferencích a seminářích, případně jejich pořádání

·         Spolupráce se Sdružením historických sídel Čech, Morav a Slezska

·         Spolupráce s občanskými sdruženími

·         Spolupráce s konzervátory a zpravodaji památkové péče

 

II.2.

Okruh specifických problémů

 

  • Systém archeologických záchranných výzkumů včetně financování výzkumů při nekomerčních stavbách
  • Ukládání archeologických nálezů v majetku kraje
  • Revitalizace památkových rezervací Kuks a Josefov
  • Návrh na zápis Braunova Betléma na seznam památek UNESCO
  • Návrh na vyhlášení památkové zóny v okolí Kuksu a Braunova Betléma
  • Soutěž o historické město roku
  • Využití památek v cestovním ruchu – přiměřenost tohoto účelu

 

II.3.

Měřitelné indikátory, kompetenční úroveň řešení:

 

  • Výše finančních prostředků na dotační programy – orgány kraje
  • Funkčnost dotačních programů, alokace dotací dle ORP – oddělení KP, orgány kraje
  • Počet ohrožených – zachráněných kulturních památek – ORP, NPÚ
  • Počet odvolání proti rozhodnutím ORP – ORP
  • Počet plánů ochrany památkových rezervací a památkových zón – orgány měst a kraje, oddělení KP
  • Účast na tvorbě právních předpisů a vládních koncepcích – orgány kraje, oddělení KP
  • Počet záznamů v krajském seznamu kulturních památek – oddělení KP, ORP, NPÚ
  • Počet účastí na konferencích – oddělení KP

 

Schváleno zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č. ZK/12/814/2010.